Nekorektní povídání pro korektní rodiče
Dcera je nepozorná, hodně živá až hyperaktivní, špatně se soustředí, neustále v akci. Konzultovala jsem to s lékařkou či ve školce (před nástupem do školy), ale nikde tomu nepřikládali takový význam, abychom to řešili někde dále. A tak jsem si vyvodila závěr, že to bude jen lehká forma ADHD. (Ale i ta dá zabrat. Zvlášť při učení v systému našeho školství.)
Diagnózu jsem si stanovila laicky doma sama. Dle příznaků. A vidím ji nejen u malých členů domácnosti. Můj muž je svou neposedností proslulý, ale jistou roztěkanost mysli pozoruji i u sebe. Nevím, jestli je to dočasný rodičovský stav, nebo jsem to dříve pouze přehlížela.
Dcera chodí 3 krát týdně do sportovních kroužků, jezdí na kole, lítá po venku, plave, lyžuje a jediný, kdo je utahaný, jsem já. Její první otázka po příchodu domů odkudkoli zní: “Jaký máme další program?” Jsem z toho na mrtvici. A nejen já. Občas jí nestačí ani vrstevníci. Závidím ji. Taky bych chtěla tolik energie. Nakopla bych v zadní části vrtuli a stihla všech milion věcí, o který si normálně můžu nechat jenom zdát.
Rodičovství a vyčerpání zdar!
Blanka z Mini Tiny
